Erich Fromm: Ekonomická nutnost proměny člověka
Dosud jsme tvrdili, že charakterové rysy vyvolané naším socioekonomickým systémem, tj. naším způsobem života, jsou patogenní a nakonec vytvářejí nemocného člověka, a tedy i nemocnou společnost. Ovšem existuje ještě druhý argument, který ze zcela jiného hlediska podporuje hluboké psychologické změny v člověku jako alternativu vůči ekonomické
a ekologické katastrofě. Tento argument byl podán ve dvou zprávách Římského klubu: jedna pochází od D. H. Meadowse a kol., druhá od M. D. Mesaroviče a E. Pestela. Obě zprávy se zabývají technologickými, ekonomickými a populačními trendy ve světovém měřítku. Mesarovič a Pestel docházejí k závěru, že pouze drastické ekonomické a technologické změny v globálním měřítku a, to dle řídicího pánu, mohou „zabránit obrovské a nakonec globální katastrofě“, a že údaje, které dokazují jejich tvrzení, se zakládají na maximálně globálním a systematickém výzkumu, jaký dosud byl proveden. (…) Mesarovič a Pestel dále docházejí k závěru, že takové ekonomické změny jsou možné pouze ,,pokud dojde k základním změnám v hodnotách a postojích člověka [což bych nazval orientací charakteru], jako je nová etika a nový postoj k přírodě“. (…)
Jejich závěr, že je nezbytná nová etika a novy postoj vůči přírodě, je o to cennější, protože stojí v protikladu vůči jejich filozofickým premisám. Na druhém konci škály stojí E. F. Schumacher, který je také ekonomem, ale současně je radikálním humanistou. Jeho požadavek radikální změny člověka se zakládá na dvou argumentech: náš současní sociální řád na nás působí patologicky a my kráčíme vstříc ekonomické katastrofě, pokud radikálně nezměníme svůj sociální systém.
Potřeba hluboké proměny člověka se nejeví jen jako etický nebo náboženský požadavek ani jako pouze psychologický požadavek plynoucí z patogenní povahy našeho současného
sociálního charakteru, ale také jako podmínka pro pouhopouhé přežití lidského rodu. Správné žití není již jenom naplněním etického nebo religiózního požadavku. Poprvé v dějinách přežití lidského rodu závisí na radikální změně lidského srdce. Avšak změna lidského srdce je možná
toliko v té míře, níž dojde k drastickým ekonomickým a sociálním změnám, které poskytnou lidskému srdci šanci změnit se a odvahu a vizi tuto změnu provést.
(Erich Fromm: Mít, nebo být? Aurora, Praha 2001, s.21-22)
